Ve 14.století na základě výnosu krále Karla IV začaly vznikat vinice okolo Prahy do vzdálenosti 3 staročeských mil.
(v oblasti Dejvic vinice na Šárkách, Paťanka a další)
1410 - začaly vznikat vinice okolo vrchu Baba, nestarší díl byla vinice Markvartova
1534 - postaven vinný lis Prokopem Pekařem v místě budoucí usedlosti Makourky a pozdějšími přístavbami vznikla usedlost
1566 až 1572 - Spojením 5ti samostaných vinic Hanušem Denkem, Měšťanem z Malé Strany vznikla vinice Majorka
1628 ji koupil Eliaš Jeronym MAGAUR z Greifenau, staroměstský občan a berní úředník na Pražském hradě.
Podle nového majitele se jí začalo říkat Magurka, později Makorka, Makourka a začátkem 20.století někdo změnil
název na Majorku.
1659 Eliáš Jeroným v závěti stanovil, aby vinice byla prodána a výnos rozdělen mezi dědice. Dědicové však vinici prodat nechtěli
a jeho matku vyplatil a vinici převzal.
1697 Ludmila Terezie, vnučka Eliáše Jeronyma ji prodala děkanu pražské kapituly Václavu Bílkovi z Bílenberka za 1750zl.
následně ji přenechal Svatovítské kapitule
1707 se majitelem stal Tobiáš Vojtěch Opic, (prelát scholastik svatovítské kapituly)
Opic k Makource připojil Bruseckou a Votickou vinici a kus pole po západní straně Podbabské silnice
1716 Opic zbudoval na Brusecké vinici barokní kapli Neposkvrněného početí Panny Marie, uložil na vinici sumu 50ti zl.
a zavázal sebe i budoucí vlastníky vinice péči o tuto kapli, placenou z úroků této sumy
Opicovi dědici horpodařili na usedlosti Makourka až do 1733-4, kdy Markéta Opicová vše prodala
Bernadu Šebástiánu Jarému z Menšího města za 3250zl., včetně tří včelích úlů a šesti krav.
následuje několik změn majitelů, až
1791 Antoním Weitenweber ji přidružil k usedlosti na Julisce
1864 Díky výstavbě železnice již značně zmenšenou usedlost kupují společníci Floria Rödel, Isidor Schmiedl a Václav Weber, (na pozemcích založili cihelnu)
1869 IsidorSchmiedl odkopil podíly společníků a Majorku prodal Antonínu Klecandovi.Následní vlastníci se víc než 60 let
vyhýbali údržbě kaple. Přes její opravu kolem r.1860 kanovníkem Svat.kapituly Františkem Ditrichem,byla ke konci 19.století
Klecandovými zbourána
dalším majitelem byl Bedřich Hofmann, maj.realit z Prahy 2, který
1927 prodává oddělenou část pozemku se zbytky vinice, (ostatní pozemek vedený v pozemkové knize jako pastvina),
manželům Soukupovým ze Žižkova
1999 Magistrát Hl.města Prahy davá souhlas s obnovením vinice v pásmu přírodní památky Baba. Vinice je následně registrována Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským a stala se tak jedinou registrovanou a navíc historickou vinicí v obvodu
městské části Praha 6, jako viniční trať Baba.
Majitelka Šárka Zemanová, ve vinici obnovuje opěrné zdi i vinný sklep a postupně vysazuje převážně
červené víno na nízkém vedení a v malé míře i vedení vertiko, které se nejvíce přibližuje původnímu historickému vedení.
2010 Kupuje vinici rodina Jandova. Neprodleně převádí vinici do bio-režimu se spec.zatravněním a vyloučením jakéchkoliv synt.chemie. Následně získává Certifikaci spol. AB Cert, kterou každoročně obnovuje.
výroba vína probíhá ryze konservativním způsobem, jako za dřívějších časů, tj.nakvášením v otevřených kameninových kádích, (některé šarže s dlouhodobým ležením na matolinách) a následně zdraje v dřev.sudech a je skladováno ve skle nebo keramice.
